RNDr. Jaroslav Loucký je předsedou sdružení privátních diagnostických laboratoří PRIVALAB. Poprosili jsme ho o rozhovor, ve kterém se s námi podělil o své postřehy, názory a vyložení současného stavu ekonomiky privátních laboratoří v České republice.
Jaké zásadní změny se odehrály na českém trhu laboratorní diagnostiky v posledních několika letech?
Služby laboratorního komplementu jsou v České republice již od devadesátých let poskytovány jak laboratořemi, které jsou součástí větších zdravotnických celků, většinou nemocnic, tak také subjekty, které tvoří tzv. ambulantní komplement. V minulosti existovala ve sféře zmiňovaného ambulantního komplementu poměrně velká roztříštěnost laboratoří. Mnohdy byly laboratorní služby poskytovány velmi malými pracovišti, pro které se postupem času stávala velkým problémem zvyšující se ekonomická náročnost provozu. Existence malých laboratoří má určitě svoje pro a proti. Tím, co tuto existenci jednoznačně podporuje, je skutečnost rychlé a jednoduché dostupnosti základních laboratorních testů v mnohdy odlehlejších regionech a tím, co ji komplikuje, je už zmiňovaná stále větší ekonomická náročnost provozování laboratoří, zejména z pohledu udržení úrovně kvalitní práce. Tyto dva zmiňované faktory zřejmě naznačují, že je žádoucí existence regionálních laboratoří určité velikosti a s určitým spektrem poskytovaných služeb.
Pro srovnatelné zajištění kvalitní laboratorní diagnostické péče v jednotlivých regionech lze stěží předpokládat, že by tuto funkci mohlo plnit pouze několik velkých laboratoří, lokalizovaných v největších městech. V současné době existují na českém laboratorním trhu jak menší, tak středně velké laboratoře, které zpravidla vlastní laboratorní pracovníci, mnohdy s dlouholetou praxí v oboru. Vedle těchto laboratoří existují i větší laboratorní seskupení, někdy označované jako „řetězce“, které jsou mnohdy ekonomickou součástí větších mezinárodních celků.
„Nalezení optimálního modelu fungování laboratoře je tedy zřejmě hledáním průsečíku mezi optimalizováním ekonomiky provozu a zajištěním slušné dostupnosti laboratorních služeb v jednotlivých regionech.“ říká mj. RNDr. Jaroslav Loucký.
Jaké je postavení privátních diagnostických laboratoří v českém zdravotnictví?
Je všeobecně známo, že laboratorní diagnostika velmi významnou měrou přispívá k rozhodování
lékaře o způsobu léčby pacientů. Pokud srovnáme náklady vynaložené na laboratorní služby s jejich významem a dopadem na léčbu, tak musíme konstatovat, že se jedná o vysoce efektivní medicínské obory. Vynaložené prostředky v prostředí českého zdravotnictví tvoří z pohledu ambulantního komplementu pouze několik jednotek procent z celkového rozpočtu na zdravotnictví. Přestože se tedy jedná o vysoce efektivní složku zdravotní péče, tak náklady na ni, v porovnání s jinými segmenty zdravotnictví, v posledních letech stagnovaly a v roce 2009 dokonce došlo k výraznému snížení úhrad za poskytnutou laboratorní péči. Teprve v roce 2016 dojde poprvé od roku 2009 k minimálnímu navýšení úhrad ve výši cca 1,4 %.
Privátní laboratoře jsou sdruženy do Privalabu. Jaká je hlavní úloha sdružení a s ním spojená Vaše role? Jak dlouho sdružení funguje?
Část laboratoří, které poskytují své služby v ambulantním laboratorním komplementu, se koncem devadesátých let rozhodla založit sdružení Privalab, jehož cílem bylo a je zastupování při jednání se zdravotními pojišťovnami v rámci dohodovacích řízení a také s dalšími institucemi, např. Ministerstvem zdravotnictví. Role Privalabu je tedy podobná, jako např. role SAS (Sdružení Ambulantních Specialistů).
Z jakých zdrojů jsou v současné době financované privátní laboratoře?
Velká většina privátních laboratoří a jejich činnost je součástí systému poskytování zdravotních služeb v režimu zdravotního pojištění. Z toho také vyplývá, že hlavní a nejdůležitější složkou fi nancování laboratoří jsou příjmy od zdravotních pojišťoven. Je samozřejmě snahou laboratoří nabízet alespoň určitou část svých služeb také za přímou úhradu, ale tyto příjmy jsou v porovnání s platbami od zdravotních pojišťoven nesrovnatelně nižší.
Nemocniční laboratoře mohou omezovat svoje služby s ohledem na celkový rozpočet
Jak složitá jsou vyjednávání s jednotlivými pojišťovnami?
Ambulantní komplement je mnohdy vnímán jako určitá forma poskytování servisu jiným medicínským, zejména klinickým oborům. Možná i z tohoto důvodu zdravotní pojišťovny na laboratoře nahlížejí jako na určitý doplněk zdravotní péče a na rozdíl od jiných segmentů je pozice laboratoří při jednání se zdravotními pojišťovnami obtížnější. Důvodem může být také skutečnost, že laboratoře nejsou většinou v přímém kontaktu s pacientem, tedy s pojištěncem konkrétní zdravotní pojišťovny.
Nemocniční laboratoře mohou omezovat svoje služby s ohledem na celkový rozpočet. V čem spatřujete výhody privátní laboratoře v porovnání s nemocničními, popř. s řetězci?
Charakter práce regionálních privátních laboratoří je dán tím, komu poskytují svoje služby. Ve velké míře jsou to ambulantní specialisté, pro které se privátní laboratoře snaží zajistit optimální způsob spolupráce, který zdaleka nezahrnuje jen vlastní analytickou činnost a vydávání výsledků. V přímém porovnání s dalšími laboratořemi občas vidíme, že např. nemocniční laboratoře mohou omezovat svoje laboratorní služby, což souvisí s rozpočtem nemocnic a mnohdy může dojít k situaci, že se na některá vyšetření ani nedostane. Řetězce zase poměrně složitě udržují osobní a odborné vztahy s odborníky v regionu, což určitě může ovlivnit celý proces laboratorního testování zejména z pohledu konzultačních a interpretačních činností.
Součástí práce dobře fungující privátní laboratoře je její zajištění logistiky v preanalytické fázi, dobrá časová a místní dostupnost, striktní dodržování pravidel, které jsou definovány normou ISO 15189, ale také pravidel, která definují odborná doporučení jednotlivých laboratorních odborností. Věříme, že právě v tomto ohledu jsou privátní laboratoře pro velkou většinu ambulantních lékařů výborným partnerem.
Existují nějaké regule, které znemožňují vznik nových soukromých laboratoří? Jaké podmínky musí splňovat?
Vznik dalších laboratoří, stejně jako jiných zdravotnických zařízení, je součástí určitého procesu, který zahrnuje vyjádření potřeby existence tohoto typu zařízení v rámci konkrétního regionu a navazujícím prvkem je uzavření smluv se zdravotními pojišťovnami, které je zcela v kompetenci těchto institucí.
Troufnete si předpovědět budoucnost soukromých laboratoří s krátkodobým výhledem třeba na období pět let?
Jedním z největších problémů celého zdravotnictví je skutečnost, že podmínky úhrady za poskytnutou zdravotní péči jsou vždy defi novány pouze pro období jednoho roku. V tomto světle je velmi obtížné přesněji predikovat, jak by mohlo vypadat fungování laboratoří za pět let. Pokud by způsob financování laboratoří zůstal víceméně obdobný, jako je v současnosti, tak lze předpokládat, že bude docházet k další konsolidaci laboratoří do větších celků. Míra této konsolidace by ovšem neměla narušit dostupnost kvalitní laboratorní péče i v odlehlejších regionech.
Lab Test Online je výborný prostředek pro propagaci laboratorní medicíny
Jaké je Vaše propojení s Lab Test Online?
Velká většina laboratorních pracovníků vnímá Lab Test Online jako výborný prostředek pro propagaci laboratorní medicíny. Běžná populace má možnost se prostřednictvím informací na tomto webu dozvědět více o konkrétních laboratorních vyšetřeních, o jejich významu a případně o souvislostech s různými onemocněními. Z tohoto pohledu skutečně považujeme Lab Test Online za velmi přínosný způsob prezentace práce laboratoří.
Děkuji za rozhovor.
Připravila: Lucie Havlíčková
Foto: archiv RNDr. Jaroslava Louckého, cz.dollarphotoclub.com
Zdroj informací o PRIVALAB: www.privalab.cz
